General Electric 446 "MUSAPHONIC"

Technický list

Model                         446 "MUSAPHONIC"

Výrobce                      General Electric Co. (GE); Bridgeport CT, Syracuse NY (USA)

Rok                             1953-54

Zapojení, rozsahy       4+1elektronkový šestiokruhový superhet pro AM rozsah SV, MF=455 kHz

Osazení                        12BE6, 12BA6, 12AU6, 50C6, 35W4.

Napájení                     střídavá nebo stejnosměrná síť, napětí 120 V

Reproduktor               kruhový dynamický s permanentním magnetem, Ø 133 mm

Skříň, materiál            plastová na šířku,  v popředí výrazná maska se stupnicí a s ukazatelem vyladění

Rozměry (švh)           250 x 140 x 125 mm

Zdroj údajů                 E. Erb: 446 MUSAPHONIC Servisní dokumentace je zde v galerii.

Stav přístroje             Skříňka má v horní ploše malou prasklinu, nutno podlepit a vyztužit fullerem. Jinak je bez poškození. Vyžaduje vyčištění a revizi elektrické části. Přijímač je vybaven ferritovou anténou upevněnou na zadní stěně.

Poznámka k osazení elektronkami: Sériové zapojení žhavicích vláken. Všechny elektronky jsou s paticí typu miniaturní heptal.

 Přijímač byl získán do sbírky ke konci roku 2015. Fotky nálezového stavu doplňuji o sérii z dnešního dne, kdy jsem začal s renovací. Knoflíky potenciometru hlasitosti a hřídelky ladicího náhonu šly sejmout lehce. Totéž nelze říci o terčíku ukazatele ladění, který je nasazen přímo na hřídeli ladicího duálu. Nešel a nešel - až nakonec šel. Ale jen přední ozdobná část a polovina plastového podkladu, jak je vidět na fotce. Jenže nejdřív se do hřídelového uložení podkladové desky muselo nakapat několik kapek petroleje. Až pak šel podklad sejmout. Opět se potvrzuje, že s plastovými součástkami šedesát let starými je někdy potíž - ale tohle půjde slepit. Co ale slepit žádným lepidlem na světě nepůjde, je úplně "mrtvá" trioda v 12AV6, která na BM215A neukázala ani čárku. Naštěstí jsem měl v jiném rádiu její ekvivalent, Tungsram 12AT6 (=Tesla 12BC32) ve výborném stavu, včetně obou diod takže jde o prozatímní zápůjčku. O trochu lépe je na tom koncová pentoda 50C5, ale jen tehdy, když jí prominu, že namísto cca 40 mA vyjela na bídných 13,5 mA. To je na koncovou pentodu žalostně málo, zvláště když za ni neexistuje přímá náhrada. O něco lépe je na tom usměrňovačka 35W4, která má sice provozní parametry shodné s tesláckou 35Y31, ale zaměnit je nemůžeme, protože ta americká má na kontaktu č. 6 vyveden střed žhavicího vlákna k připojení anody. Přijímač je sice proveden ještě technikou "drátování", ale kontakty objímek jsou propojeny s pájecími body v okolí a zde není možné jednoduše něco přepojovat bez rozsáhlejší rekonstrukce celé desky s objímkami a okolními pájecími body. Na detailech součástek pod šasi je provedení spojů a pájecích bodů kolem objímek dobře vidět.

Šasi je zespodu zakryto důkladným stíněním z ocelového plechu. Na součástkách pod stíněním se nacházelo docela vzrostlé podhoubí, mykolog by zaplesal, jistě jde o vzácnou zaoceánskou čeleď... viz fotky. Ten červený váleček je dvojitý elektrolyt 100+50M/150V a protože byl bez kapacity, byl nahrazen. Ale ani potom pšenka nekvetla. Přijímač sice ožil i vzdor zesláblé koncovce a usměrňovačce, ale ani po výměně vazebního svitku 20k v odporové vazbě koncové pentody se nic kloudného neozvalo, jen šumění a škrabot. Takže si na to budu muset posvítit při další směně...

Poznámka k zapojení přijímače Dioda D1 elektronky 12AV6 (kontakt 6) provádí demodulaci signálu a vytvořená záporná stejnosměrná složka současně slouží jako nezpožděné AVC pro řízení vstupního/oscilačního pentagridu 12BE6 a MF pentody 12BA6. Odpor R6 (M33) je zátěž demodulátoru a potřebné ss napětí AVC vzniká na něm průtokem demodulované složky.  V tomto zapojení není D2 (kontakt 5) aktivní prvek, je spojena s katodou. Filtračním člen pro AVC je odpor R5 (2M2) a kondenzátor C3 (50k). Zatímco na signální mřížku g3 pentagridu 12BE6 přichází prakticky plné řídicí napětí (tzn. razantnější řízení), tak g1 MF pentody je připojena přes odpor R3 (M1). Studený konec sekundáru 1. MFT je pro VF složky uzemněn kondenzátorem C7 (10k). Je tedy zřejmé, že MF pentoda je řízena pozvolněji.

Podobně jako v jiných přijímačích této kategorie je demodulovaný signál přiváděn z běžce potenciometru hlasitosti (R7) na g1 NF triody přes kondenzátor (C12 - 20k), který nesmí mít sebemenší svod aby nebylo ovlivňováno mřížkové předpětí vznikající průtokem mřížkového proudu odporem R8 (6M8). Potenciometr hlasitosti je řešen neobvyklým způsobem - otáčením od středu odporové dráhy doprava se řídí hlasitost rádia, otáčením doleva hlasitost reprodukce z gramofonu. Z toho důvodu je potenciometr vybaven tahovým vypínačem sítě. Na střed odporové dráhy o celkové hodnotě 4M je přiváděna negativní NF napěťová zpětná vazba ze zvláštního sekundárního vinutí výstupního trafa, jejíž průběh je upraven obvodem C17-R15-R16. Vzhledem k poměrně velké hodnotě pravé poloviny odporové dráhy potenciometru (2M) se její odpor neprojevuje jako paralelní část zátěžového odporu demodulace R6 (M33), a taktéž případný vliv NF zpětné vazby do činnosti obvodu AVC je zcela zanedbatelný. Směr otáčení regulátoru hlasitosti uvádím tak, jak je to ve skutečnosti, zakreslení ve schématu je opačné.

Oscilátor je zapojen jako tříbodový a nasazení oscilací je způsobeno výrazným nepoměrem mezi katodovým vinutím (Lk) o velmi nízké impedanci a vinutím mřížkovým (Lm), které má impedanci vysokou. Stejnosměrný odpor Lk = 0,6 Ohmů, stejnosměrný odpor Lm = 7,8 Ohmů.

Pokračování... Příčinou šumění a škrabotů, zmíněných v odstavci výše, byly nebezpečné svody v paralelních kondenzátorech MF transformátorů. MF kondenzátory v tomto přijímači (a v mnohých dalších amerických přijímačích z té doby) sestávají ze slídových postříbřených plátků umístěných v "soklu" transformátoru. Je to dobře vidět na obr. 18, tj. druhý obrázek za schématy. Sokl je plastový výlisek, má dvě části a slídové destičky se stříbrnými ploškami jsou zanýtovány mezi horním a dolním dílem soklu. Na dalším obrázku je detail vyjmutých slídových destiček, ty černé linky kolem dokola jsou cestičky svodu. Nelze se pak divit, že na demodulační diodě elektronky 12AV6 se objevovalo napětí téměř +70V (!!!). Poškozené destičky obou MF transformátorů nešlo opravit, byly nahrazeny slídovými kondenzátory řady WK odpovídající kapacity, ty byly připojeny na vnější pájecí body MF transformátorů, viz detaily na obr. 19 a 20. Po provozních zkouškách byl přijímač vložen do skříňky, na kterou byly upevněny ošetřené plastové díly, a znovu vyzkoušen. Na obr. 24, kde je renovovaný přijímač vyfocený v přítmí, je zřetelně vidět nápadité řešení ukazatele ladění prosvícením plastové stupnice.