Telefunken 341 WL

Technický list

Model                         341 WL

Výrobce                      TELEFUNKEN - Německo

Rok                             1931-32

Zapojení, rozsahy       tříokruhová přímozesilující čtyřlampovka se zp. vazbou, se 2 AM vlnovými rozsahy SV-DV

Osazení                      RENS1204-REN1004-REN904-RE604-RGN1054

Napájení                     střídavá síť o napětí 110-125-150-220V

Reproduktor               dynamický buzený reproduktor, Ø 210 mm

Skříň, materiál            dřevěná dýhovaná, tvaru kaplička „cathedral“, bakelitová mřížka reproduktoru, kruhová bakelitová stupnice s krytem

Rozměry (švh)           500 x 555 x 225 mm

Zdroj údajů                 servisní návod typu 341W (verze bez reproduktoru) od M. Berana č. 6/1988 se nachází zde: SN6 Telefunken 341W (RJ4) a zahraniční reference zde: 341 WL

Nálezový stav přístroje              Přijímač byl zařazen do sbírky v únoru 1988. Skříň s původním lakem, dýhy výborné,  elektronky neměřené, koncová nepůvodní (USA 6L6 na redukci), bakelitové prvky šasi rozbité, chybí zadní stěna. Na šasi a reproduktoru stopy koroze. Brokát původní, poškozený. Vzhledem k poškození bakelitové desky šasi včetně mechaniky přepínače rozsahů jsem tehdy nepředpokládal renovaci přijímače. Nálezový stav přijímače dokumentují první čtyři obrázky v galerii.

Současný stav (podzim 2015)         Impulzem k vážným úvahám o renovaci a zprovoznění přijímače byla nabídka na Aukru - koupil jsem holé šasi pro Telefunken 340, kromě síťového trafa na něm nebylo nic dalšího, ale bakelitová deska s objímkami elektronek a mechanikou vlnového přepínače byla v pořádku.

Demontáž šasi a reproduktoru ukazují obrázky v galerii. Původně jsem plánoval pouze přesun součástek z poškozeného šasi na šasi „nové“ s tím, že se vše vyčistí a vypěkní, aby to hezky vypadalo. To by obsahovalo pouze demontáž a následnou montáž síťového trafa, filtrační tlumivky, ladicí mechaniky, výstupáku a částí VF obvodů s AL kryty. Oživovat přijímač mne nenapadlo ani ve snu… Ovšem dopadlo to úplně jinak: kolega Jirka Hájek mne přesvědčil, že „je věčná škoda, aby takové krásné rádio nehrálo“. Nejprve přišel na řadu reproduktor, který měl samozřejmě přerušenou budicí cívku. Zdálo se, že to bude jednoduchá záležitost, stejně jako mnohokrát předtím jsem sáhnul k osvědčené metodě sváru přerušeného vinutí stejnosměrným šokem o napětí cca 600V, které poskytnul stejnosměrný rozvod Tesla BM208 .

Svár se povedl napoprvé, stejnosměrný odpor vinutí byl cca 6k, kmitačka byla dobrá, reproduktor hrál, nic nedrnčelo, nechrastilo. Bohužel - svár nevydržel dlouho, vinutí se opět přerušilo a následné pokusy domluvit tomu krámu dalšími šoky nebyly úspěšné. Budicí cívku mi převinul kolega Petr Pekárek. Nová kostřička cívky byla vysoustružena z plastu a cívka byla navinuta drátem CuSm o průměru 0,07 mm, její ss odpor je nyní 5,5k.

Mechanické díly tohoto reproduktoru jsou vzájemně spojeny šroubováním, zatímco u pozdějšího provedení upustili od šroubů a třmen i trn elektromagnetu jsou spojeny svařováním. Ve druhém případě je demontáž systému v běžných dílenských podmínkách problematická. Součásti magnetického obvodu jsem zbavil koroze a lakované plochy nastříknul novým lakem. Koroze na koši byla odstraněna otryskáním a galvanickým pozinkováním, úprava byla dokončena nástřikem černého laku.

Detaily rozložené sestavy magnetického obvodu s původní budicí cívkou ukazuje obr. č. 15. Stav je těsně po demontáži před dalším ošetřením, na trnu elektromagnetu je dobře patrná koroze.

Membrána je vystředěna dvěma způsoby, jednak pomocí tzv.„pavoučku“ upevněného šroubkem do středu trnu elektromagnetu, jednak fixací pevného okraje membrány k límci koše. Membrána je spojena s pevným okrajem pruhem ohebné textilie, která umožňuje její potřebnou eloganci. Pevný okraj membrány se přiloží na límec koše a shora fixuje kovovým kruhem. Celá tato sestava se po vystředění, i s ohledem na polohu pavoučku, spojí osmi šroubky M3. Při demontáži bylo nutno tyto silně zkorodované šrouby odstranit bruskou. Tuto pasáž demontáže také ukazuje fotka v galerii. Repasovaný reproduktor již při zkoušce na stole funguje bezvadně, v basových hudebních pasážích nic nedrnčí, budicí cívka je po hodině zkušebního provozu pouze vlažná. Hodnoty provozních napětí jsou v pořádku, výrazně předimenzované síťové trafo zůstává úplně studené, velký srážecí odpor 3k/12W zapojený v sérii s budicím vinutím samozřejmě hřeje. Na schématu M. Berana (SN6 Telefunken 341W (RJ4)) je chyba v údaji o napětí na sekundárním anodovém vinutí: správně má být uvedeno 2x 300V při napětí ze sítě skutečně 220V (reg.). Volič síťového napětí tohoto přijímače je možno nastavit nejvýše na hodnotu 220V, takže pokud bude přijímač připojen přímo na síť bez regulačního trafa, naměříme na tomto vinutí samozřejmě napětí úměrně vyšší, cca 2x 315-320V, v závislosti na momentálním síťovém napětí.

Posledních 8 fotek zachycuje již závěrečné práce a zkušební provoz přijímače s repasovaným reporoduktorem s novou budicí cívkou. Fotka kladívka vyčnívajícího z kuželu membrány není dokument aktu destrukce, kladívko zde funguje jako těžítko při lepení odstávajícího límce pavoučku...

Po přesunu součástek z poškozeného šasi na „nové“ byly s použitím původních svazku vodičů propojeny všechny obvody. Přijímač vykazuje velmi dobrou citlivost při dostačující selektivitě. Ve své době byly typy 340W a 341W velmi vážnou konkurencí přijímačům stejné kategorie jak od fy. Philips, tak také jiných evropských firem.

Aktualizace 28. 11. 2015: Po demontáži ozdobné bakelitové mřížky reproduktoru byl sejmut původní brokát a nahrazen novým s téměř identickým odstínem i strukturou tkaniny. Tím byla renovace v předpokládaném rozsahu dokončena. Původní brokát byl uložen uvnitř skříňky. Obrázky byly doplněny. Co zbývá? Opatřit plechovou zadní stěnu, buď původní nebo repliku. A bylo by hotovo.