Empo BARYTON

Technický list

Model                         BARYTON

Výrobce                      EMPO, Severočeská továrna elektroměrů spol. s r.o., Praha-Čakovice

Rok                             1936-37

Zapojení, rozsahy       4+1 elektronkový šestiobvodový superhet pro rozsahy KV, SV a DV, ručkový indikátor vyladění, MF=481,5 kHz

Osazení                       AK2, AF3, ABC1, AL4, AZ1

Napájení                     střídavá síť, napětí 110-125-150-220-240 V

Reproduktor               dynamický buzený, Ø 200 mm

Skříň, materiál            dřevěná hranatá, dýhovaná na výšku (thombstone), zadní stěna tmavošedá lepenka s potiskem

Rozměry (švh)           420 x 414 x 254 mm

Zdroj údajů                  Kopie schématu z Baudyše je na konci galerie, součástky jsou očíslovány; také E. Erb: Baryton

Stav přístroje              Pořízen v r. 2016 v aukci na Aukru, skříňka má původní polituru, ale bohužel je napadená dřevokazým hmyzem. Obr. 1 a dále ukazují nálezový stav. Jen na vnějším povrchu je zhruba 200 výletových otvorů, detail je na obr. 5 a 6. Proklínaní živočichové, kteří ty díry vyrábějí, jsou zachyceni v detailu na obr. 21 a 22. Některé výletové otvory jsou i v ploše původního brokátu. Na šasi byly místy stopy koroze, především na podkladovém plechu za stupnicí – obr. 7, 8 a 10. Plech byl mechanicky zbaven koroze (13) a nastříkán černým matným lakem – obr. 25 a 26. Také potisk stupnice je místy poškozen vlhkem (obr. 6 a 27). Svědčí to o dlouhodobém skladování přijímače v nevhodných podmínkách. Obrázky hotového přijímače budou vloženy po ukončení renovace.

V současné době probíhá renovace přijímače. Před zahájením prací byl přijímač důkladně vyčištěn. Dosud byla opravena a vyzkoušena elektrická část přijímače. Kromě opravy elektrické části bylo nutné injekční stříkačkou napustit do všech výletových otvorů (i uvnitř skříňky) přípravek Červostop, což jsem zopakoval celkem třikrát. Pak jsem vyrobil tmel na bázi šelakové politury a zatmelil výletové otvory na povrchu. V současné době bude povrch skříňky přebroušen tak, aby kopečky přebytečného tmelu nad výletovými otvory byly srovnány s okolím. Pak se prověří, jestli je tmel do výletových otvorů vpraven v dostatečném množství, nedostatky budou opraveny dodatečným tmelením a po zaschnutí bude povrch znovu přebroušen. Bude-li vše v pořádku, dostane skříňka novou polituru. Dosud nemám rozhodnuto, jestli bude zachován původní brokát nebo se položí nový, to záleží na stavu původního brokátu po jeho vyčištění. Na zadní straně šasi i uvnit skříńky je vidět rauzítko (asi) původního majitele, k rozluštění je jméno a město: "Josef Horák, Užhorod" - obr. 17.

Původní stav součástek pod šasi je na obr. 20. V přijímači byl vyměněn R11 v děliči napájení g2 AF3, katodový elektrolyt AL4 (C35) a svitkové kondenzátory C 8, 17, 18, 19, 28, 32 a 36. Nápadně velký kondenzátor v červeném obalu v horní části šasi je C18 (1M). Ladicí kondenzátor v poloze kolem největší kapacity škrtal, takže byla opravena adjustace dolaďovacích segmentů rotoru. V osazení byla namísto lamelové AK2 osazena sedmikolíková AK1 na redukci a místo MF pentody-selektody AF3 byla osazena lineární AF7 (obr. 13 až 15). Po opravě jsem zkoušel výkon přijímače také s lineární pentodou AF7, ale projevilo se znatelné snížení citlivosti a nasazovaly interferenční hvizdy. Osazení lineární AF lze považovat jen za nouzový stav.

U přijímače Baryton je stupnice ručkového indikátoru osvětlena samostatnou žárovkou. Zvolený vlnový rozsah je indikován svitem některé ze tří žárovek za barevnými clonkami v průhledu podkladového plechu stupnice. Pro výměnu indikačních žárovek a žárovky osvětlení měřidla je určen servisní otvor ve dně skříňky, je překrytý prešpánovou krytkou. Pohled na skříňku zespodu se zakrytým servisním otvorem nabízí obr. 18. Kvůli přesnému usměrnění svitu žárovky jsou na žárovkách volby vlnového rozsahu navlečeny delší stínicí trubičky. Stínicí trubičky tvoří ústřižek impregnované textilní bužírky, která se ve dvou případech úplně rozpadla a byla nahrazena bužírkou plastovou, jak je vidět na obr. 23 a 24. Objímky žárovek jsou upevněny na společném nosníku a s přepínačem propojeny ohebnými kablíky, nosník lze (hubenými prsty!) vyjmout dolním servisním otvorem a žárovky vyměnit, vyčistit nebo opravit krytky. Vyjmutí osvětlovací žárovky indikačního měřidla je ovšem složitější operace. Detaily jsou vidět na zmíněných obr. 23 a zvláště 24. Všechny čtyři zmíněné osvětlovací žárovky jsou výrobcem navrženy pro napětí 6V (viz schéma) a zpravidla nemívají přerušená vlákna. Objímky prosvětlovacích žárovek stupnice jsou přístupné zevnitř skříňky po stranách stupnice a jsou na napětí 4V.

Po opravách přijímací části byl přijímač osazen elektronkami ze zkušební sady a provedeny provozní zkoušky. Během nich byla měřena provozní napětí na všech důležitých měrných bodech. Výsledky budou zveřejněny v podrobnějším servisním návodu v klubovém časopise Radiojournal. Nastavovací prvky vstupních obvodů, oscilátoru a MF propustí byly z výroby zajištěny zakapáním bílým lakem a nebylo s nimi manipulováno. Přijímač s původním továrním nastavením se projevil jako velmi citlivý na všech vlnových rozsazích, proto jsem tovární nastavení neměnil.

Pro doplnění aneb Něco málo o fě. Empo: Šestiokruhový superhet Empo Baryton je pokračováním vývojové řady superhetů fy. Empo, kde byla jako vstupní a oscilační elektronka použita oktoda. Řadu zahajuje v sezóně 1934/35 tříelektronkový superhet Oktodyn 3 s AK1 a s ostatními elektronkami nožičkové řady. V téže sezóně dává firma na trh zdokonalenější čtyřelektronkový superhet Oktodyn 4, opět s AK1 a nožičkovým osazením. Přijímač byl rozšířen o binodu E444, která umožnila funkci AVC. V následující sezóně 1935/36 přichází firma Empo s nabídkou přijímače Oktodyn 46, který je na prvním stupni také osazen oktodou, ale již s dobovou novinou: AK2 s lamelovou paticí. Pro zbývající osazení přijímače firma použila také moderní lamelové typy ABC1, AL1, AZ1, kromě řízené mezifrekvenční pentody s nožičkovou paticí E447. Pravděpodobně dočerpávali skladové zásoby starších elektronek, protože řízená pentoda AF3 s lamelovou paticí tehdy již na trhu byla… Následuje pětielektronkový sedmiokruhový superhet Oktodyn 57 s kompletním „lamelovým“ osazením. Tento přijímač ale poněkud vybočuje z řady, protože jako jediný používá MF 125kHz.  Pátou elektronkou je zde použitá duodioda AB2, v té době ještě neexistovala kombinace xBF. NF část je kvůli požadavku většího zesílení osazena pentodami AF7 a AL1.

Zcela moderní dobovou koncepci představuje čtyřelektronkový superhet Baryton. Zmenšený počet přijímacích elektronek je právě důsledkem příchodu elektronek kombinovaných. Také strmá koncová AL4 nové konstrukce znamenala odklon od přímožhavené AL1, která je, až na lamelovou patici, přesnou kopií E443H (RES 964).

Oktody AK2 využila firma Empo také v následujících sezónách pro přijímače Accord a Admiral a její zdokonalenou verzi EK3 se žhavením 6,3V vidíme také v novějších přijímačích Herold, Konsul anebo v luxusním Diplomatu. Když se porozhlédneme kolem, vidíme, že v letech 1936-39 využívali oktody s oblibou také jiní evropští výrobci včetně fy. Philips, která v evropském předválečném radioprůmyslu zcela nepochybně udávala tón. Oblibu oktody neoslabila ani její nectnost, že totiž při frekvencích rozsahů krátkých vln není možné spolehlivě řídit její zisk napětím z obvodů AVC, proto se obvod AVC pro tyto rozsahy odpojoval.

Ještě snad stojí za zmínku konstatovat, že u všech přijímačů „oktodynové“ řady používala firma Empo jako indikátor vyladění ručkové měřidlo, zapojené většinou do obvodu anody mezifrekvenční selektody, a to ještě i v letech, kdy jiní výrobci vybavovali své přijímače tehdejší novinkou původem v USA, magickým okem. V sezóně 1937-38 již byl u přijímače Philips použit indikátor AM1. Na druhou stranu ale v jiném přijímači Philips, v Rondu 695A z roku 1936, vidíme ještě ručkový indikátor.

Prvním superhetem  v produkci Empo byl Hexodyn se směšovací hexodou E449 a s binodou E444 v reflexním zapojení. Oktodyn 3 má tříokruhovou MF propust a mřížkový detektor s E446. Oktodyn 4 je již klasický sedmiokruhový superhet, jehož modernizované pokračování nacházíme v Oktodynu 46. Kromě Oktodynu 57 mají všechny superhety Empo MF v pásmu 470-485 kHz. Accord je upravená verze Barytonu s osmnáctiwattovou AL5 ve větší skříni. Elektronka EK2 se v přijímačích Empo vůbec nepoužívala, v následující sezóně 1939-40 již použili elektronky řady E11 (pro úplnost: s paticí „T“) s ECH11 na vstupu.

Po válce navázala firma Empo na svůj poslední typ Major 413 pokračovacím typem Major 451 s osazením 2x ECH4, EBL1, EM4 a AZ1 (AZ11). Osazení přístroje Major 451 může vypadat jako krok zpátky, jenže po válce byla nouze o komerční elektronky, takže všichni výrobci kombinovali, jak to šlo. Po znárodnění nebyla fa Empo začleněna do n. p. Tesla, ale provozována pod názvem Křižík a později ZPA Čakovice.

Major 451 byl posledním přijímačem, který byl v Čakovicích vyroben. Podnik se poté věnoval původnímu výrobnímu programu, tj. elektroměrům, spínacím hodinám a prvkům průmyslové automatizace (relátka, stykače, časové, tlakové a hladinové spínače).

Magická oka AM1 (AM2) osazovali evropští radiovýrobci až od sezóny 1936-37, takže starší konstrukce přijímačů zůstávaly ještě u mechanických indikátorů. Prvním evropským výrobcem magických ok byla fa. Philips, která koupila licenci na jejich výrobu z USA (praotcem "magic eye" byl typ 6E5). Ostatní evropské radiotovárny ještě nějaký čas raději dávaly do přijímačů indikátory ručkové, protože použití magického oka bylo vázáno nákupem licence Philips. Prvním přijímačem od fy. Philips s magickým okem AM1 je typ Sonáta 796A (1936-37), což je zapojením a použitím stejného šasi jen mechanicky vylepšená verze Ronda 695A. Je to první přijímač s tehdejší novinkou tzv. „monoknoflíkem“.  …ale to už bychom opustili téma Empo a plynule přecházeli do hájemství Philipsů, což je vskutku jiné povídání.

13. července byla fotogalerie doplněna sedmi fotografiemi přijímače po dokončení renovace. V tomto stadiu již je na přijímači namontována dokonalá replika stupnice, rozdíl můžeš porovnat se stavem původní stupnice na druhém obrázku před schématem. Zájemce o koupi repliky stupnice nechť si napíše vzkaz do klubové Knihy vzkazů zde: Chci repliku stupnice Baryton