Blaupunkt L.W.U 300

Technický list

Model                         L.W.U. 300

Výrobce                      BLAUPUNKT - Ideal-Radiotelephon- und App-fabr.  Ideal-Werke AG; Berlin

Rok                             1930-32

Zapojení, rozsahy       3+1 elektronkový jednookruhový přijímač se zp. vazbou pro příjem v AM pásmech SV-DV, osazení REN1004, REN1004, RE134, RGN354

Napájení                     střídavá síť, napětí 110-125-150-220-240 V

Reproduktor               elektromagnetický čtyřpólový, Ø 230 mm

Skříň, materiál            dřevěná dýhovaná, na výšku (thombstone)

Rozměry (švh)           355 x 415 x 170 mm

Zdroj údajů                  Empfängerschaltungen, band 1, str. 229 (W/LW 300), dále http://www.radiomuseum.org/r/blaupunkt_lw300_lwu300.html

Stav přístroje              Je kompletní, hraje, nálezový stav skříně i šasi byl výborný, přijímač měl vadnou usměrňovačku RGN354 a spálený odpor 150k v anodové větvi detekční triody kde vyhoření odporu způsobil drastický svod filtračního svitku 1M za odporem. Elektricky byl renovován 1990, současně provedena výměna brokátu – tč. znečištěný cákancem kafe během výstavu pořádané DX klubem r. 1994 ve Zlíně-Kostelci, vnitřek vyčištěn v srpnu 2012

Příběh rádia:

Rádio jsem získal v roce 1985 od kolegy Ivana Jirušky z Moravských Budějovic. Připojil mi k tomu následující příběh:

Majitelka rádia se jmenovala Jekatěrina Němečková, ruská hraběnka. Před bolševickou revolucí 1918 žila s rodiči v Leningradě, potom emigrovali do Francie Tam se ruských emigrantů ujal nějaký šlechtic a poskytl jim přístřeší na svém zámku. Tento šlechtic byl mecenáš a podporoval také Pabla Picassa, který na tomtéž zámku bydlel také. Jekatěrina se seznámila s námořním kapitánem ing. Josefem Němečkem; jeho původní profesí bylo lesnictví.

Manželé se po válce vrátili do Československa, do Moravských Budějovic. Ing. Němeček pracoval jako stavbyvedoucí a Jekatěrina Němečková byla zaměstnána v místním národopisném museu, kde pracovala také matka kolegy Ivana Jirušky. Mimoto využívala své znalosti několika evropských jazyků a privátně vyučovala francouzštinu i angličtinu. O Ivanově zálibě v radiotechnice se ve městě všeobecně vědělo. Paní Jekatěrina požádala Ivana, aby jí opravil tento přijímač, že je to rodinná památka, dar od Picassa. Rádio leželo dlouho u kolegy Ivana v jeho zahradní chatce, kde měl svou dílnu... Po delším čase oznámil paní Jekaterině, že nemůže sehnat příslušnou elektronku a že jí tedy přijímač vrací neopravený. Paní Jekatěrina ale už měla nové rádio a toto Ivanovi věnovala ať si to opraví až sežene co je potřeba a nechá si ho ve své sbírce...

Ráio jsem tedy získal i s tímto příběhem. Zda byla paní Jekatěrina také jednou z milenek slavného španělského malíře se už nikdy nedozvíme. Každopádně je to příběh zajímavý,a vy  věřte-nevěřte. Manželé Němečkovi mají pomník na hřbitově v Moravských Budějovicích. Paní Jekatěrině, ale bohužel již také Ivanovi, dlužím zapálené svíčičky.